Čtení A-team - Jaro 2009

ČTENÍ PRO 1. Hanspaulskou ligu - "ÚTERNÍ HOSTÉ"
Níže uvedené komentáře nemohou být objektivním vyjádřením dění na hřišti, protože zde prezentuji pouze doslovné komentáře o zápasech sepsané rozhodčími do "Zápisu o utkání" a pak také "Můj pohled" na sehraný zápas, což už vůbec nemůže být objektivní. Bude-li mít některý ze čtenářů jiný názor, pak ať ho ventiluje v DISKUZI nebo ve Fóru pro hráče......PETR

11. kolo 15.06.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - ROWDIES 0:1 (0:1)

Sestava: Keseli - Čížek P., Čížek R., Mikeš, Zeman, Dostálek, Fitzel, Doležal, Giil, Chrobák, Pícha
Rozhodčí: Pak, Pašiak (S.N.F. A)
Komentář rozhodčího: Ze začátku utkání se obě mužstva snažila hrát ze zabezpečené obrany. Obě mužstva měla několik šancí v prvním poločase. Domácím se podařilo v 19.minutě z pěkné akce vstřelit branku. Hned od začátku druhé půle se hosté snažili vyrovnat, ale proti tomu byl domácí brankář. Svými zákroky podržel své mužstvo, které mohlo z brejků rozhodnout, ale nepodařilo se. Remíza by byla spravedlivější. 
Můj pohled:
Jedině výhra v tomto vyvrcholení jarní sezóny nám mohla přinést vytoužený titul. Los soutěže tomu tak předurčil, že v posledním zápase došlo k přímému souboji o titul! Důležitost tohoto zápasu přivedla na utkání i kamery "videosportu" a zápas byl vysílán v přímém přenosu po internetu, což byla historická premiéra Hanspaulky! Karty byly rozdány tak, že soupeři stačila i remíza a tak byl asi předem určen ráz utkání. Od začátku se hrálo takticky ve snaze neudělat chybu v rozehrávce a naopak čekat na chybu soupeře. Rowdies začali hodně zezadu s vyztuženou obranou a ve snaze o hru na brejky. Jenže to se jim moc nedařilo, protože i my jsme hráli tak, aby byl každý náš útok zakončený střelou na branku a soupeř musel často začínat svůj protiútok od vlastního brankáře a nikoliv ziskem míče ve středu pole... Opravdu to byly"taktické manévry", rozehrávky na jistotu, držení míče na vlastních kopačkách, postupný protiútok a zakončení střelbou v momentě, kdy se měli před brankářem křížit naši útočníci. Rowdies nás neměli sice čím herně překvapit, protože jejich styl hry máme přečtený, ovšem je to natolik kvalitní tým, který navíc disponuje skvělými individualitami, že ohrožení branky může přijít od kteréhokoliv hráče. První půle byla víceméně vyrovnaná a dokonce jsme měli i více šancí, ale na šance a držení míče se nehraje! Brankář Bellada zabránil zázračnými zákroky tomu abychom se dostali do vedení a naopak Martin Dlouhý dostal do vedení Rowdies. V 19.min. po individuální akci, kdy prošel nebo obelstil hned čtveřici našich hráčů, prostřeli Patrika v brance a bylo to 0:1. Tedy žádný protiútok, žádná kombinační akce, ale individuální a drzá akce středem hřiště vedla k úspěchu! Tím se ovšem soupeř dostal ještě do výhodnější pozice a nám nezbývalo než dát dvě branky, abychom titul získali. Rychle jsme střídali hned 9 našich hráčů a snažili se zvýšit obrátky, jenže Rowdies se zabetonovali před svou svatyní a nám nezbývalo než vytrvalé obléhání a hledání skuliny k průchodu "čínskou zdí"! Začátek druhé půle byl naprosto v naší režii a vyrovnání viselo na vlásku, jenže nám chybělo i štěstí! Několikrát se zdálo, že je Bellada již překonán a že míč už musí skončit v síti, ale nestalo se! Pokaždé se na poslední chvíli vytasil s nějakým zázračným zákrokem a balón vyrazil nebo jsme ho i trefili do obličeje... Neskutečná smůla a fantastické výkony brankáře Rowdies drželi soupeře stále ve vedení a tedy i stavu, který mu zajišťoval titul. Někomu se mohla naše hra zdát stereotipní, ale najít recept na důslednou obranu soupeře a přitom i stále myslet na to, že jim nemůžete dovolit rychlý protiútok, to není opravdu jednoduché. S přibývajícími minutami se zvětšovala naše nervozita a pocit zmaru nad plannou snahou o dosažení branky. Pozitivem zápasu jistě bylo, že ho pískal zkušený delegovaný rozhodčí, protože naše obavy před zápasem pramenily z toho, že buď se to bude pískat jako futsal a potom nemáme šanci (když bude soupeř rozehrávat svoje nacvičené standardní situace) a nebo to bude pískat jako fotbal a povolí i kontaktní souboje. Obavy se nepotvrdily, rozhodčí pískal výborně a je škoda, že delegovaní rozhodčí nechodí na každý zápas... V průběhu druhé půle jsme už zkoušeli všechno možné ve snaze se probojovat do pozic, ze kterých by bylo možné konečně skórovat. Zápasu chybělo opravdu jen jediné, branky! Jinak to byl výborný souboj plný pěkných fotbalových momentů z obou stran. I přes naši velkou snahu se nám nepodařilo dát branku a souboj alespoň více zdramatizovat, ale těžko našim hráčům něco vytýkat, protože v daném okamžiku odevzdali asi svoje maximum! Fotbal prostě nemá logiku a i když jsme ve druhé půli byli místy i jasně lepším týmem, tak výsledek tomu neodpovídá. Když rozhodčí ukončil zápas, tak bylo znát v očích našich hráčů velké zklamání. Radoval se soupeř a to tak nějak nevýrazně, že i jeden z diváků pronesl: "Myslím, že i v tom radování by jste byli lepší vy!" A tak jsme podruhé skončili pod vrcholem! Podruhé druzí, ale tentokrát to bylo opravdu blízko... A i na tomto se dá najít něco pozitivního, jak mi připoměl Mirek: "Až to jednou vyhrajete, a vy to vyhrajete, tak Vám nikdo nemůže říct, že to byla náhoda!" Je tedy třeba pogratulovat Rowdies k prvnímu titulu a dále pracovat na tom, abychom třeba jednou... Děkuji všem hráčům za příkladnou bojovnost a snahu nejenom v tomto zápase, ale i v celé sezóně a věřím, že jsme opět posbírali cenné zkušenosti do dalších sezón Hanspaulky.

10. kolo 08.06.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - RESTAURACE U PECKŮ 17:4 (8:4)

Sestava: Keseli - Čížek P., Čížek R., Mikeš, Zeman, Dostálek, Fitzel, Kučera, Doležal, Giil
Branky: 3 Zeman, 3 Giil, 2 Doležal, 2 Mikeš, 2 Kučera, 2 Fitzel, 1 Dostálek, 1 Čížek P., 1 Čížek R.
Rozhodčí: Kvapil (Stará dáma)
Komentář rozhodčího: Restaurace u Pecků otevřela skóre už v první minutě, ale to od ní bylo nadlouho vše. Úterní hosté naprosto ovládli hřiště a po zásluze si vypracovali pětibrankové vedení. Před poločasem trochu polevili a Peckovci zkorigovali skóre a dali zápasu ještě alespoň nějaký náboj. Po změně stran se ale pokračovalo v naprosto stejném duchu, Úterní hosté nasázeli ještě devět branek bylo to. 
Komentář soupeře: (David Pecka) Totální debakl zraněními zdecimovaného týmu RuP. Mimo první minuty, v které vstřelil tým RuP úvodní gól, bylo jasné kdo bude pánem na hřišti. Úterní Hosté byli ve všech směrech minimálně o kategorii výš než jejich soupeř. Brzy otočili výsledek a v 10-té minutě vedli již 4:1. Jejich fotbalovost, výřivý pohyb a lehkost v kombinaci činili týmu RuP veliké problémy. Poločasový výsledek 8-4 byl pro RuP ještě milosrdný. V druhém poločasu už to bylo vraždění neviňátek. S přibývajícími minutami docházel hráčům RuP dech a naopak rostl příděl obdržených branek . Když se k tomu ještě přidá smůla v proměňování i těch nejvyloženějších šancí , skončilo utkání rekordním výsledkem. NEJLEPŠÍ HRÁČI Kučera UH, Novák RuP
Můj pohled:
Jedině výhra v tomto zápase nás mohla posunout do boje o titul v posledním kole! V případě porážky Rowdies od Bostonu by pak v konečném účtování a remíze ve vzájemném zápase mohlo rozhodovat i skóre... No ale nepředbíhejme a vraťme se k zápasu 10.kola s RuP. Soupeř si v minulém kole prakticky zajistil "místo na bedně", když porazil QUO Boston 6:2. To ovšem hrál Lukáš Zelenka a Stejskal, kteří na náš duel nepřišli, jenže zase dorazil Šádek a Novák (jejich nejlepší hráč po Zelenkovi) a stejně měli ještě další tři hráče na střídání, takže nářky o "zraněními zdecimované sestavě" je potřeba brát s rezervou. Utkání jsme začali tradičně, když jsme za 20.vteřin prohrávali 0:1! To si s naší obranou pohrál Novák a obešel i Patrika v brance... Ještě, že jsme na to už zvyklí a že nás to nemůže rozhodit! V 9.minutě jsme už vedli 4:1 a nebylo co řešit. O zvrat se zasloužil Martin Doležal, Kůča, Oivind a také celá pětka během jediného střídání mezi 6. a 9.minutou. Skóre jsme navyšovali docela v pravidelných intervalech a hlavně po pohledných kombinacích. V 19. minutě dal i Dosty konečně svojí první letošní branku! Soupeř sice vzápětí snížil na 6:2, ale pak dvakrát zaúřadoval Miky a bylo to 8:2. Závěr poločasu nám nevyšel stejně jako začátek! Během jediné minuty nám Šádek dal dvě branky a upravil na poločasových 8:4. Druhý poločas jsme pak herně opanovali takřka dokonale! Soupeř zlobil jedině z protiútoku a Patrik je dokázal vychytat nebo měli opravdu špatnou koncovku... Střelecky při chuti byl Zéma, který dokázal v druhé půli skórovat hned třikrát. V závěru soupeři došli síly a během posledních sedmi minut jsme jim nasázeli šest gólů! Konečně se totiž taky trefil Fitzi, který nejenom góly připravoval, ale poslední dva i sám vsítil. Konečný výsledek 17:4 je jednoznačně nejvyšší jakého jsme kdy v první lize (a možná i ve všech soutěžích Hanspaulky) dosáhli a překonali jsme i památných 15 gólů v síti Folprechtu. Rowdies ovšem dokázali s QUO Boston remizovat a tak stále vedou tabulku s náskokem jednoho bodu. Máme sice nyní lepší skóre, ale to nic neřeší! Ve vzájemném utkání (příští týden 11.kolo) musíme zvítězit, abychom dobyli mety nejvyšší! Myslím, že v dnešním zápase jsme získali další sebevědomí a že se o titul v přímém souboji sportovně popereme.

9. kolo 01.06.2009 hřiště Tempo  ÚTERNÍ HOSTÉ - SMUTNÝ POTAPĚČI 8:3 (2:2)

Sestava: Keseli - Čížek P., Čížek R., Mikeš, Zeman, Dostálek, Fitzel, Chrobák, Fulín, Kučera
Branky: 2 Kučera, 2 Mikeš, 2 Chrobák, 1 Fulín, 1 Fitzel
Rozhodčí: Semirád (GTL A)
Komentář rozhodčího: Do půle vyrovnané utkání, v druhé půli hosté přidali na tempu a domácí ztráceli půdu pod nohama. Domácí tým táhli dva hráči, a to na mladší hosty nestačilo. 
Můj pohled:
Opět výborná docházka a letos poprvé se taky ukázal uzdravený Fulda. Před zápasem jsme si řekli, že tak "hloupě" jako v minulém zápase už hrát nemůžeme a že máme pořád všechno ve vlastních rukou. Začátek nám ovšem nevyšel, protože uběhlo sotva dvacet vteřin, když se Nechvíla prosmýknul kolem lajny a poradil si i s Patrikem v brance, 0:1 v první minutě! Od prvních minut bylo jasné jak bude asi zápas probíhat, nejsilnější stránkou hry Potapěčů je protiútok a hned první skončil brankou v naší síti! Soupeře jsme ovšem sevřeli před jeho branku a dvěma rychlými góly otočili skóre. Nejprve Kůča prostřelil gólmana a potom Marek zakončil pěknou kombinaci vedoucí brankou na 2:1. Bylo to veselejší, ovšem do konce zápasu daleko a na hřišti se začalo jiskřit! Rozhodčí bohorovně přehlédl fauly na obou stranách, otočil autové vhazování a asi aby si udržel autoritu, tak dal Fitzimu ŽK za kecy! No a pak přišla znovu Nechvílova zářná akce, když rozehrávku z rohu chytře patičkou poslal Patrikovi k tyči, 2:2 a zase vyrovnáno. Kritický moment se odehrál před koncem poločasu, když nebyl slyšet hvizd rozhodčího (asi málo fouknul do píšťalky) soupeř hrál dál a následoval Fuldův faul u střídačky Potapěčů, kteří na něj vystartovali... No a pak následovalo již známé extempore, kdy se Dedek dožaduje vyloučení našeho hráče (to pamětníci vzájemných zápasů dobře znají). Do debaty byl vtažen i "jinak slepý" pomezní rozhodčí, který si ovšem nedokázal vzpomenout kdo vlastně koho kopnul a kdo koho držel pod krkem... Naštěstí se rozhodčí nedal vmanévrovat do situace, která by soupeři zjevně zjednodušila souboj o body, tak nutně potřebné k záchranně a nikoho nepotrestal ani ŽK! Nechal ještě rozehrát přímý kop a pak raději zapískal poločas, aby hlavy vychladli... Po obrátce jsme vyměnili míč za náš a jako mávnutím kouzelného proutku jsme během jednoho střídání dali tři branky a prakticky rozhodli zápas! Když jsme pak ještě přidali šestou branku, byli Potapěči opravdu smutní, ale stále docela nepříjemní v protiútocích, které rozehrávali na jeden dotek. Snížení na 3:6 bylo všechno, co jsme jim dovolili. Několikrát nás sice zachránil Patrik skvělými zákroky a pak taky Zéma předvedl neuvěřitelné obranné zákroky v soubojích s jasně nejlepším hráčem soupeře Nechvílou. Potapěčům došli síly a závěr byl v naší režii, Fulda předvedl po Kůčově prudké přihrávce "stoping do gólu" a v prvním letošním zápase dal taky první branku. Závěrečný gólový účet uzavřel Fitzi, který obstřelil brankáře a stanovil konečný výsledek na 8:3 v náš prospěch. Pochválit musím celé mužstvo za bojovnost a taky střelce dvou hezkých branek Mikyho, který si upevnil první místo v naší tabulce střelců. Při větším klidu a štěstí v koncovce mohlo být skóre i dvouciferné, protože šancí bylo požehnaně. Máme zaslouženě další dva body a naděje tedy dále žije!

8. kolo 25.05.2009 hřiště Pražačka-3  ÚTERNÍ HOSTÉ - HS PRAHA 3:5 (1:2)

Sestava: Keseli - Čížek P., Mikeš, Doležal, Zeman, Dostálek, Drbal, Fitzel, Giil, Kučera,
Branky: 1 Kučera, 1 Zeman, 1 Mikeš
Rozhodčí: Džbánek (Inter Lotyšák B)
Komentář rozhodčího: Hráči H S vyhráli zaslouženě. Skvěle bránili a vyráželi do rychlých protiútoků, které bezpečně proměňovali. 
Můj pohled:
Měl to být pohodový zápas! Ze začátku to taky tak vypadalo, výborná sestava, čtyři hráči na střídání a soupeř jen v pěti bez střídání... Dali jsme první gól a soupeře zle svírali před jeho brankou. Závary před svatyní HS přicházely jak na běžícím pásu, jenže jsme zahazovali neuvěřitelné příležitosti. Soupeř se dostával na naší polovinu hřiště jen sporadicky a zdálo se, že když přidáme druhý gól, tak bude muset soupeř přeci jen více útočit a střídáním je v úmorném vedru uběháme! Fotbal ovšem nemá logiku! Vyrovnávací gól si Patrik vlastně hodil do sítě sám a po druhém vlastňáku, kdy si odražený míč Martin nešťastně vrazil do vlastní branky byl najednou výsledek obrácený 1:2. Zdálo se, že se vlastně vůbec nic neděje a že je otázkou času kdy HS přejedeme! Hráli jsme to jak přesilovku při hokeji a obléhali soupeřovu branku, jenže ta byla naprosto zakletá! Poločas jsme tedy prohráli 1:2, ale zbývalo spoustu času na zvrat! Po poločase bohužel přišlo klasické nedáš? dostaneš! a najednou byl náskok dvougólový a HS hráli v pohodě svoji hru a to i s notnou dávkou štěstí! Byl to prostě zápas blbec! Nevycházelo nám v koncovce vůbec nic a soupeři naopak všechno! Postupně nám nasázeli z protiútoků dalši dvě branky a bylo to 1:5! No a pak už to byla taková křeč, kdy jsme dokázali v samotném závěru jen výsledek kosmeticky upravit na 3:5. Kdo to neviděl, ten to nepochopí... První prohrané utkání v této sezóně! No myslím, že jsme si v tomto zápase vybrali "Černého Petra" a že tak tragická koncovka a smůla nás už potkat ani nemůže! Hlavu vzhůru! Ještě není konec sezóny a není konec našim nadějím!

7. kolo 18.05.2009 hřiště Zárubova  ÚTERNÍ HOSTÉ - VV VOKRA 5:2 (3:1)

Sestava: Keseli - Čížek P., Čížek R., Mikeš, Doležal, Zeman
Branky: 2 Mikeš, 2 Čížek R., 1 Zeman
Rozhodčí: Lhota, Boubín (Bedna 98 FC)
Komentář rozhodčího: Kvalitní a slušně hrané utkání, kde zvítězil bojovnější tým. 
Můj pohled:
Hřiště Zárubova je pískoviště a s umělkou to nemá nic společného! Brzy jsme pochopili, co znamená pro Vokru domácí hřiště, je to záruka setrvání v první lize! Než jsme si na klouzající písek stačili zvyknout, tak jsme prohrávali 0:1, protože dva naši hráči se váleli po zemi a na míč nemohli dosáhnout... To nevypadalo vůbec dobře, protože Sajdláno se i přes ujištění, že přijde na zápas, bez omluvy nedostavil! Nejen že nebyl nikdo na střídání, ale musel nastoupit zraněný Robert, který od první minuty kulhal a pohyboval se jen s velkým sebezapřením! Chvílemi to na hřišti vypadalo, že snad ani neumíme hrát naši kombinační hru, protože první starostí každého našeho hráče bylo si nerozbít hubu a teprve potom hrát fotbal... Hru jsme tedy maximálně zjednodušili, nesnažili se hrát žádné parádičky, ale jen si na jistotu pozemi přihrávat. Herní projev se zlepšil a odpovědí byly dvě branky Mikyho v síti Vokry po přihrávkách Martina 1:2. Otočili jsme skóre a to bylo povzbuzující. Když kulhající Robert, kterému soupeři dávali až příliš mnoho prostoru, prostřelil brankáře soupeře potřetí byla Vokra kouzla zbavená. Jejich útoky se bez nápadu rozbíjeli o naši obrannou hráz a neměli jsme kam spěchat. Poločas jsme vyhráli 3:1 a konečně jsme se přestali dívat na vrata v plotě, jestli snad ještě nedorazí někdo na střídání.... Taktika byla jasná, pozorná obrana a přechod do protiútoku ve dvojici a potom doplnění dalším hráčem. Vokra se ovšem vzedmula k náporu a ve 35.min. snížila na kontaktních 3:2 po pěkné akci a zpětné přihrávce před naši branku. Moc nás to nerozhodilo a byli jsme si vědomi toho, že vzhledem k oslabené sestavě se nemůžeme pouštět do žádných běžeckých závodů, takticky jsme drželi míč a snažili se rozehrávat na jistotu. Přechod do protiútoku jsme ovšem nezanedbávali a dvojice Zéma, Martin soupeři nejednou zatočila hlavu. Nakonec jsme ovšem uspěli Zémovou přesnou střelou ze střední vzdálenosti, která zapadla k tyči 4:2! Když se pak trefil nádherně i Robert do horního rohu branky, bylo vymalováno 5:2. Utkání jsme pak zkušeně dovedli do konce a nepřipustili žádné drama. Hodnocení? Byl to možná zlomový zápas, kdy jsme přestáli špatnou docházku i nezvyklý terén. Absolutorium zaslouží všichni co hráli, ale nemůžu si odpustit nevyzdvihnout Robertovo sebeobětování se. Bylo často vidět, že ho noha hrozně bolí a že po každém prudším pohybu doslova trpí. Soupeř ho nechával volného a netušil, jaké nebezpečí hrozí z jeho kopaček i když nemůže běhat! Hoši děkuji, bylo to vydřené a stálo to dost sil, ale možná tohle byl ten nejdůležitější zápas.

6. kolo 11.05.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - QUO BOSTON 1:1 (1:0)

Sestava: Keseli - Kučera, Čížek P., Čížek R., Mikeš, Dostálek, Fitzel, Drbal, Seidel
Branka: Čížek P.
Rozhodčí: Knopp (Tuscarora A)
Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání s mnoha šancemi na obou stranách, Boston na konci vystupňoval svůj tlak a vyrovnal. 
Můj pohled:
Varováni jsme byli všichni již při příchodu na hřiště, když jsme spatřili 15-letého rozklepaného rozhodčího a zjistili, že nemá ani pomezního! Obavy se bohužel naplnily a dá se říci, že vinnu bohužel nese vedení PSMF, které dlouhodobě nereaguje na výzvy vedoucích týmů z nejvyšší soutěže, aby vyřešilo problémy s rozhodčími! Vždyť 1.ligu Hanspaulky hrají i hráči z první fotbalové ligy a aby vypjaté zápasy řídil nedospělý chlapec bez autority a hlavně bez znalostí pravidel je naprosto zarážející a od vedení soutěže nezodpovědné! Kde jsou delegovaní rozhodčí, které si platíme? Beznaděj a hnus!

Souboje s QUO Boston obvykle bolí a jsou ostré jako břitva! Vzájemně si nic nedarujeme a umíme přijmout soupeřovu hru, to pochopitelně přináší řadu vypjatých momentů a situací, které musí posoudit zkušený rozhodčí a ne chlapec, který hru ani nestačil sledovat... No dost nářků na rozhodčí, to se bude muset asi řešit jinde než na našich stránkách!
Jak už jsem naznačil, tak se nehrálo v rukavičkách, ale ne že by se někdo s někým držel pod krkem...to se opravdu nestalo. Základní změnou v naší sestavě bylo to, že nehrál Honza Zeman a možná to bylo nakonec pro výsledek zápasu i rozhodující. V rozehrávce nám totiž chybělo více klidu a přehledu. Vedle Kůči nastoupil Drby a Fitzi, takže o tvůrce hry nebyla nouze, ale nějak to nefungovalo... Soupeře jsme sice zatlačili a brzy zasypali jeho brankáře spoustou střel, jenže žádná si nenašla cestu do sítě. Probít se obranou soupeře nebylo jednoduché a hlavně to chtělo více odvahy a osobní statečnosti než obvykle, protože Boston hrál tvrdě do těla a některé souboje byly doslova o nohy. Co prošlo obranou nakonec pochytal jejich skvělý brankář a tak byla hra dlouho vyrovnaná. Teprve ve 23.min. jsme dokázali udeřit, Kůča se protáhl středem hřiště přihrál přesně na nabíhajícího Petra Čížka, který v běhu balón napálil do soupeřovi sítě 1:0. Zdálo se, že to byl ten "otvírák" a že teď už to půjde... Ano, zvětšil se počet našich šancí, ale jejich proměňování stále vázlo, takže jsme se do poločasu změny ve skóre nedočkali. Střídali jsme tři hráče do pole, takže tempo bylo stále vysoké i po obrátce. Bohužel to byla stále přehlídka zahozených šancí a nastřelených tyčí. Šance měl i soupeř a to zejména po dlouhých nákopech, jenže Patrik vše likvidoval s přehledem. Dokázal skvěle reagovat a nejednou si i zahrál v poli, když musel zaskakovat za obránce nebo rychle vyběhnout a skluzem poslat míč do bezpečí. Naše sestava často zvláštně "rotovala" a tak hrál třeba Miky zadáka a Kůča zase často běhal na hrotu... Jednotlivá extempore rozhodčího nemá cenu popisovat, ale jeho hloupost zřejmě nabyla vrcholu v okamžiku, kdy nám zapískal "malou domů" v situaci, kdy se míč odrazil od našeho obránce (stojícího zády k naší brance) do rukou brankáře. To byl tak velký úlet, že i nesmiřitelný soupeř nám z nařízeného kopu míč vrátil... Komicky pak působilo, že rozhodčí ani nevěděl kdo na kterou stranu hraje a svým ukazování uváděl oba soupeře do nepříčetnosti. Štěstí jsme si asi už vybrali v jiném zápase, protože to co se odehrálo v 61.minutě se jinak než kopec smůly nedá nazvat. Nejenom, že rozhodčí nesmyslně oddaloval závěrečný hvizd a nechal po čase zahrávat ještě roh a vhazovat dva auty, ale hlavně nebyl k nastavení hry vůbec žádný důvod, kromě toho, že soupeř potřeboval vyrovnat. Do poslední akce se dokonce zapojil i soupeřův brankář a po posledním vhazování před naší branku se hráč Bostonu ukopnul a míč se odrazil obloukem od země směrem k naší brance, kde se několik hráčů přetlačovalo ve snaze míč odkopnout nebo vystřelit. Oblouček se snad ještě otřel o Robertovu ruku a snášel se do naší branky, kde na brankové čáře bylo neštěstí dokonáno, když si padající Patrik na balon ještě sáhnul a vlastně si ho plácnul do branky rukou sám... Vyrovnáno 1:1 v čase 1:00:57 hod. Následovala obrovská radost hráčů Bostonu a zoufalství v očích Úterních hostů. Ztráta bodu v posledních vteřinách resp. po hracím čase! Škoda! Dvakrát škoda, protože vedoucí Rowdies ve večerním zápase ztratili bod s Vojenskými lesy za remízu 1:1. Mohli jsme se posunout opět do čela, ale vlastní nekoncentrovaností v závěru zápasu jsme bod ztratili také. No nic, ještě jsme těsně za půlkou jarní ligy. Hráčům je potřeba poděkovat, protože jsme do zápasu dali opravdu hodně sil a některým nádherným akcím chybělo jen zakončení. Je to stále neuvěřitelné, vždyť 11 bodů ze 6-ti zápasů je bilance jakou jsme v první lize ještě nikdy neměli!
PP

5. kolo 04.05.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - KLOKAN PERÓN CLUB 6:4 (2:3)

Sestava: Keseli - Zeman, Kučera, Čížek P., Čížek R., Mikeš, Dostálek, Doležal, Fitzel, Chrobák
Branky: 2 Mikeš, 1 Fitzel, 1 Kučera, 1 Zeman, 1 Doležal
Rozhodčí: Rychlí hroši APK
Komentář rozhodčího: Velmi dobré, rychlé utkání. Klokani šli do vedení a až do 52.minuty si udržovali náskok. Poté však doplatili na nemožnost střídat a domácí utkání přetlačili ve svůj prospěch. 
Můj pohled:
Klokan přijel do Běchovic se dvěma ligovými hráči (Haškem a Koukalem) a s jasným cílem obrat nás o body! Když navíc s přispěním rozhodčího dali vedoucí branku, nevypadalo to s námi zrovna dobře. K úvodní brance se musím ještě vrátit, protože to byla kuriozní situace, kdy rozhodčí na lajně (a možná i za ní) odrazil míč směřující do autu zpět do pole přímo do brejku hráče Klokanu. Navíc naši hráči z nepochopitelných důvodů přestali hrát a tak bylo dílo zkázy dokonáno 0:1. Klokan hrál velmi dobře, nejenom v obraně, ale i v útoku, kde vytvářel nebezpečné situace přečíslením po naší ztrátě míče. Když hráči Klokanu uspěchali rozehrání rohového kopu, dostali jsme se do rychlého protiútoku i my. Zéma zatáhnul míč po levé straně až k brance a vrátil zpět do pole na Kůču, který nedal brankáři Klokanu šanci 1:1. Soupeř hrál ovšem opravdu velmi dobře a eliminoval naši útočnou hru ve středu hřiště. Bohužel jsme se stále nemohli před branku soupeře prosadit a naopak z protiútoků jsme dvakrát inkasovali na 1:3, vždy zakončoval Hašek a zejména třetí branka byla výstavní. Ani dvoubrankové vedení soupeře nás ovšem neposlalo do kolen. Po nádherné kombinaci přihrál Fitzi před prázdnou branku, kde pro Mikyho už nebyl problém snížit na poločasových 2:3. Prakticky hned po změně stran se dokázal Fitzi prokličkovat středem hřiště a vyrovnal na 3:3. To Klokanem na chvíli otřáslo a mohl znovu několikrát inkasovat, ale buď se nám nezdařila finální přihrávka nebo střelu zastavila tyč. Když se míč padáčkem snesl před naši branku, kde svedly dvě dvojice souboj o balón, který se nakonec šťastně odrazil k hráči Klokanu, bylo to znovu o gól 3:4. Pak se ovšem znovu projevila naše největší zbraň a to je vyrovnaná lavička hráčů na střídání, lepší fyzička a hlavně stále stejná rychlost v zápase. Klokan hrál bez střídání a to se opět ukázalo asi jako klíčové, protože jsme jeho hráče doslova uštvali... Nejprve chtěl zakončit Fitzi mezi nohy brankáře, ale ten byl pozorný, takže teprve k odraženému míči se dostal Zéma a s ledovým klidem vyrovnal na 4:4. Potom předvedl Martin opět svoji bojovnost, probil se středem pole přes dva hráče a i když byl držený a faulovaný, trefil míč k tyči na 5:4. Černou čtvrthodinku Klokanu završil Miky svojí druhou brankou, když docela nečekaně zakončil hezkou kombinaci nikoliv přihrávkou na úplně volného hráče, jak všichni včetně brankáře čekali, ale z úhlu vystřelil a pojistil na konečných 6:4. Skvěle vybojované a cenné body proti kvalitnímu soupeři! Pochvalu zaslouží všichni naši hráči od Patrika, který nás v důležitých momentech podržel až po Dostyho, který se po nemoci vrátil do sestavy. Neseme se tedy i nadále na úspěšné vlně a po pěti kolech máme plný počet bodů. Zajímavostí je, že jsme v tomto zápase dostali 4 branky, tedy tolik co za předcházející 4! Důležité je ovšem vstřelit vždy více gólů než soupeř a to se nám zatím daří. První příčku jsme sice museli v souboji na dálku přepustit Rowdies, kteří vyhráli 8:3 a tak vedou jen o skóre, ale soutěž ještě není ani v polovině... 
PP
 

4. kolo 27.04.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - TRAKTOR HUMUS 9:1 (2:1)

Sestava: Keseli - Zeman, Kučera, Čížek P., Čížek R., Mikeš, Drbal, Doležal, Fitzel
Branky: 3 Fitzel, 1 Kučera, 1 Zeman, 1 Doležal, 1 Mikeš, 1 Čížek R., 1 Drbal
Rozhodčí: Kvapil (Stará dáma)
Komentář rozhodčího: Celý zápas lepší Úterní hosté v úvodu zaváhali při rohu a Traktor se dostal do vedení. Ještě do poločasu však Hosté skóre otočili ve svůj prospěch a po přestávce ho dále navyšovali. V závěru Traktor přestal zvládat bránění útoků soupeře a některé góly jim svými chybami v podstatě daroval. 

Můj pohled:
Opět výborný zápas! Začali jsme zostra a nováčka soutěže přišpendlili před jeho branku, jedna střela za druhou šla mezi jeho tyče. Jenže stačila jedna standardní situace soupeře a po rohovém kopu se díky šťastné teči dostal k míči soupeřův útočník a prohrávali jsme 0:1! To by bylo asi to nejhorší co se mohlo stát, jenže letos hrajeme hodně sebevědomě a brzy se potvrdilo, že jsme lepším mužstvem. Na obrat jsme nemuseli dlouho čekat, nejprve Kůčovu skvělou přihrávku zavěsil pod víko Drby a potom Robert zakončil skvělou kombinaci 2:1. Brankář soupeře byl jednoznačně nejlepším hráčem a i s pomocí dávky štěstí likvidoval naše zakončení po nádherných akcích. Točili jsme 8 hráčů do pole a v úmorném vedru nedávali soupeři odpočinout. Půle skončila 2:1, ale bylo jasné, že můžeme ještě vystupňovat naše tempo a tlak. Po obrátce si musel soupeř připadat jak v kleštích. Pojišťovací třetí gól dal z rozehraného přímého kopu Fitzi, byl to jeho první ze tří! No a pak se projevilo, že jsme svého soupeře "uštvali", protože zatím co Traktoru sil zjevně ubývalo, nám se rychlou rozehrávkou stále více dařilo soupeře drtit. Celkem 7 branek v druhé půlce je toho jasným důkazem. Kromě Petra Čížka, který měl jasný úkol hrát našeho posledního hráče, se nakonec všem podařilo dát v zápase po brance. Paradoxně některé nádherné akce skončily na tyči nebo v rukou brankáře, a potom jsme dali snadné branky po chybách soupeřovi obrany... Sledovat výpady Tomáše Kučery, to byl fakt zážitek! Obejít tři hráče? Utéci třemi rychlými kroky dvojici pronásledovatelů? Žádný problém! Radost pohledět! No a některé technické kousky Drbyho nebo Fitziho? Prostě paráda a soupeř dokázal jen reagovat fauly a držením. Hrálo se ovšem jinak velice slušně a rozhodčí měl značně ulehčenou práci. Tak tedy máme po čtyřech kolech 8 bodů a jsme zachráněni v soutěži! První krok je splněn a v dalších zápasech se ukáže na co letos máme.... Bude-li ovšem pokračovat výborná docházka, radost ze hry a současná výkonnost, potom můžeme myslet i dost vysoko. Zajímavostí jistě byla přítomnost malého Filípka a statečné Zémovi Danušky, která nás přišla podpořit a fandit týden po porodu! 
PP

3. kolo 20.04.2009 hřiště Běchovice  ÚTERNÍ HOSTÉ - ŠUMAVAN-BALKÁN 4:1 (1:1)

Sestava: Keseli - Zeman, Kučera, Čížek P., Čížek R., Chrobák, Mikeš, Giil, Doležal
Branky: 2 Kučera, 1 Zeman, 1 Doležal
Rozhodčí:  Pak, Taraba (S.N.F. "A")
Komentář rozhodčího: Pohledné vyrovnané utkání. Hráči Šumavanu hráli na brejky, ale Úterní hosté lépe proměňovali šance. 

Můj pohled:
Fantastický zápas! Hráli jsme koncentrovaně a prakticky bez jediné chyby v obraně, protože krásná vyrovnávací branka Šumavanu, byla prudká tečovaná střela, která si šťastným odrazem od tyče našla cestu do naší branky. Pod taktovkou dirigentské dvojice Kučera - Zeman jsme trpělivě hledali cestu k brance soupeře, kterou hájil ligový brankář Mladé Boleslavi Miroslav Miller. Myslím, že si opravdu zachytal, protože od prvních minut byl v permanenci a musel likvidovat jednu střelu za druhou. Šumavan hrozil z protiútoků a činila se zejména dvojice Hrabák, Karda. První přímý kop po faulu na Mikyho rozehrál Tomáš Kučera na Zému, který bombou nedal Millerovi šanci a dostal nás do vedení 1:0. V další velké šanci Miky jen orazítkoval břevno. Hrálo se hodně "do těla" a na hranici únosnosti, ale rozhodně ne záludně. Hodně soubojů se odehrálo zejména ve středu hřiště a byl to opravdu boj hodný utkání 1.ligy. Vyrovnávací branka Šumavanu padla po prohraném osobním souboji ve středovém kruhu, následoval protiútok a již popsaná milimetrově přesná, ale bohužel ještě tečovaná střela, která se od tyče odrazila do sítě za Patrika. Poločas tak nakonec skončil smírně, ale bylo se rozhodně na co dívat! Náš tlak pokračoval po obrátce stran a vytvářeli jsme si stále větší tlak. Kúča hrál opravdu velký zápas a po jeho prudké střele, kdy prostřelil Millera jsme šli do vedení 2:1. Šumavan zvýšil tempo a snažil se o protiútoky, ale naše obrana byla pozorná a nic jim nepovolila. Pochvalu zaslouží všichni včetně Čížkovců, Mikyho, Oivinda, ale musím vyzdvihnout zejména Martina Doležala, který prokazoval obrovskou nezdolnost a bojovnost. Třetí branku dal znovu Tomáš Kučera, ale tentokrát střelou z levé strany, kdy našel skulinku mezi tyčí a nohou jinak skvěle chytajícího Millera. Vedli jsme sice už nadějně 3:1, ale do konce zápasu zbývalo ještě hodně času. Šumavan svoji hru otevřel a začal více usilovat o útok, což nám maximálně vyhovovalo, protože jsme najednou měli v protiútocích více prostoru na kombinaci. Po obléhání branky Šumavanu a sérii rohů a vhazování dostal Martin balon přímo na nohu a nedal Millerovi šanci 4:1 a rozhodnuto! Další Martinova střela pak skončila na tyči a nebylo vlastně kam pospíchat. Zápas jsme v pohodě dohráli do konečného hvizdu rozhodčího z mužstva S.N.F. Nutno podotknout, že rozhodčí pískal docela dobře, ale obě mužstva mu to svým přístupem ke hře značně usnadnili... Výborný zápas, výborný a cenný výsledek proti mužstvu, které v minulé sezóně skončilo v tabulce před námi. Po třech kolech jsme bez porážky a k prvnímu kroku, tedy záchraně nám chybějí dva body... Děkuji hoši!
PP

2. kolo 06.04.2009 hřiště Zákostelní    ÚTERNÍ HOSTÉ - VOJENSKÉ LESY 7:1 (2:1)  

Sestava: Keseli - Zeman, Kučera, Čížek P., Čížek R., Chrobák, Drbal, Mikeš, Giil
Branky: 2 Čížek R., 2 Chrobák, 1 Mikeš, 1 Drbal, 1 Giil
Rozhodčí: P. Dvořák, P. Boháč (Drsný šrouby)
Komentář rozhodčího: Domácí se třemi superveterány v sestavě byli od prvních minut v hluboké defenzivě. Hosté předváděli kombinační hru, vytvářeli si gólové šance, ale skóre se měnilo až ve 22.minutě, kdy dostal Čížek Hosty do vedení. Lesy však brzy nečekaně vyrovnaly a mohly se dostat i do vedení. Pak se projevila převaha Hostů, kteří se prosadili zejména ve druhém poločase, kdy domácím už došly síly. 
Můj pohled:
Opět výborná účast! První zápas Tomáše Kučery a první branka Oivinda Giila v našem dresu (v Hanspaulce)! Vojenské lesy mají velké potíže se sestavou a potíže jsou tak velké, že v dresu se objevil i kouč Dufek (v první půli sice jen na lavičce, ale v druhé půli musel na plac...). A tak jsme byli svědky nevídané situace, kdy střelec Bartejs musel hrát obránce a svoje místo na hrotu přepustil robustnímu Čejkovi. Od prvních minut bylo jasné, kdo se bude bránit a kdo útočit. Obléhání Čabovi svatyně a jedna střela za druhou, to byl obraz úvodu utkání. Čaba ovšem čaroval a vyrážel míče rukama nohama. Na Robertovu střelu po Mikyho přihrávce ovšem nestačil a šli jsme konečně do vedení 1:0. Naší snahou bylo nepřipustit zdlouhavou rozehrávku Lesů, jejich tradiční kombinační hru a roztahování hry do šířky. To se nám díky našemu pohybu a dostatečnému počtu hráčů na střídání dařilo. Lesům tak nezbývalo než jen nakopávat míče na vysunutého Čejku, který za pomoci své statné postavy a neustálého strkání rukama se snažil obtočit kolem svého hlídače a vystřelit. Bohužel jsme se nechali unést útočnou hrou a když se Drby s Oivindem nestačili vrátit, přešel soupeř do ojedinělého protiútoku, kdy nás snad poprvé a naposled přečíslil. K odraženému míči se dostal Čejka a s přehledem vyrovnal 1:1. Radost soupeře ovšem netrvala dlouho a po nádherné Drbyho prudké přihrávce stačilo Márovi jen nastavit nohu a bylo 2:1. Tímto stavem taky skončil poločas. V druhé půli se ovšem Lesy prakticky sesypali a odešli fyzicky. Zejména, když ze hry odešel Čejka a musel nastoupit kouč Dufek, byl osud zápasu zpečetěn. Prakticky neustále se hrálo před brankou Čaby a ten se několikrát dostal do pozice diváka, protože ani při nejlepší vůli nemohl zabránit gólům po krásných kombinačních akcích. Pět branek v druhé půli hovoří za vše! Závěrečný hvizd rozhodčího byl pro oslabené Vojenské lesy vysvobozením. Důležité dva body do tabulky a taky trochu "ukradené radosti" z výhry, protože při vší úctě k našemu soupeři bychom raději brali výhru proti Vojenským lesům v plné síle!

PP

1. kolo 30.03.2009 hřiště Běchovice    ÚTERNÍ HOSTÉ - SANTA TRANTA 3:1 (0:1)  

Sestava: Keseli - Zeman, Čížek P., Čížek R., Chrobák, Fitzel, Seidel, Dostálek, Mikeš, Giil
Branky: 2 Mikeš, 1 Chrobák
Rozhodčí: D. Kácl, P. Vyhnal (Kulišáci CF VET)
Komentář rozhodčího: Pohledné utkání hrané ve vysokém tempu. První gól vsítil po chybě obránce Čejka. Od té doby se Santa zatáhla a bránila hubený náskok. Díky silnější střídačce a také za svuj bojovný výkon, nakonec zaslouženě zvítězili Úterní hosté, když třemi góly v závěrečné čtvrthodince zvrátili vývoj utkání. (Nejlepší hráči: Zeman ÚH, P.Jeřábek ST)
Můj pohled:
Výborná účast! Bylo nás na velký fotbal, protože ještě Martin Doležal (lehce zraněný) zaujal místo mezi diváky. No je to začátek sezóny a tak to obvykle bývá, že je účast poměrně hojná, doufejme, že to tak bude i v dalších kolech. Hráli jsme prakticky na "dvě pětky", když od počátku bylo určeno, kdo se bude střídat s kým... Dodržování času střídání ovšem bylo na jednotlivých hráčích. Nebudu zmiňovat, která sestava byla A a která B, to bychom se dočkali možná hlášek typu "proč my jsme Béčko?" jak u Cimermannů! Jednu sestavu tedy tvořili Zéma, Čížkové, Oivind a Sajdláno. Další sestavu Zéma, Dosty, Mára, Fitzi a Miky. No to byla ovšem teorie, protože s přibývajícím časem se sestava dosti přesouvala. No ale k zápasu samotnému. Potěšilo nás, že obávaný střelec soupeře Petr Stupka někde lyžoval na horách a nebyl na place. Soupeř měl na střídačce jediného hráče, což kontrastovalo s naší přeplněnou... Začali jsme náporem a brzy bylo jasné, jak se bude zápas odehrávat. Santa Tranta se zabetonovala před vlastní brankou, bránila ve čtyřech a jediný Čejka čekal v kruhu na brejk. Obléhali jsme branku soupeře jak v házené, ale nebyl prostor pro střelbu a uvolnit se nebylo vůbec jednoduché. Pokud jsme se odhodlali ke střelbě, tak byl brankář soupeře připraven nebo mu střely pochytali obránci... Jediný vysunutý hráč soupeře dostával míče do soubojů s naší obranou a zejména Zémou a Petrem Čížkem. Po Fitziho ztrátě míče a dalším protiútoku se bohužel Čejka dokázal prosadit z naší pravé strany a podél vyběhnuvšího Patrika se trefil k tyči 0:1. Obraz hry byl však prakticky stále stejný... Soupeř v hluboké defenzivě a naše plané obléhání jeho svatyně. Do druhé půle jsme nastoupili s větší aktivitou a stupňujícím se tlakem. Když Miky prostřelil brankáře a vyrovnal na 1:1, tak z nás spadla i nervozita a bylo otázkou času, kdy soupeř, který v tu dobu hrál už bez možnosti střídání, odpadne fyzicky. Markova druhá branka na 2:1 byla zákonitým vyústěním předváděné zlepšené hry v závěrečné dvacetiminutovce. Pak se soupeř vzedmul ke snaze o vyrovnání, ale jeho velká snaha skončila k našemu velkému štěstí jen nastřelenou tyčkou naší branky. Závěr zápasu byl opět v naší režii. Nejprve Miky přidal (za pomoci brankáře soupeře) svoji druhou branku a pojistil stav na 3:1. No a potom měl na noze další gól jak Zéma, tak Oivind, ale střely šli mimo odkrytou branku. Dobojováno a získali jsme první cenné body do tabulky, nové dresy jsme pokřtili, jak se patří, výhrou! Vstup do soutěže je vždy nesmírně důležitý a z tohoto pohledu to byl zápas vydařený. Střelecky jsme se prosadili až v poslední dvacetiminutovce a na obrat skóre to bohatě stačilo, ovšem soupeř nehrál vůbec špatně a dvě třetiny zápasu mu jeho taktika vycházela. Děkuji všem hráčům za vzornou docházku, předvedené výkony a těším se na vaše komentáře!
PP